Když se řekne tepelná poranění, každý si představí končetiny ohořelé téměř do černa, v lepším případě ještě zarudlou tvář od přílišného opalování. Jen málo lidí si ale uvědomí, že pod pojmem tepelná poranění se skrývají veškerá poranění způsobená teplotou, a to jak teplotou vysokou, tedy horkem, sluncem, ohněm, tak i teplotou v mínusových stupních, kdy mluvíme o podchlazení nebo dokonce o omrzlinách. I když si lidé nebezpečnost nízkých teplot úplně neuvědomují, riziko to je opravdu velké, a tak není dobré podceňovat rady odborníků, kteří říkají, že v zimě by v autě neměla chybět alespoň jedna deka a láhev s vodou, případně menší svačinka v podobě trvanlivých potravin. V zimě je totiž větší riziko, že můžete zůstat zavátí v koloně, zapadnout, nebo prostě mít jakoukoliv poruchu na autě, a v takovém případě je velice důležité udržet se co nejvíce v teple. V měsících letních není až tak důležité vozit si v autě deku, tu bychom využili tak akorát na opalování, ale zásoba tekutin nikdy není na škodu, i kdyby se jednalo jen o velkou lahev čisté vody. I ta zvládne zajistit celodenní pitný režim jednomu člověku, nebo pětičlenné posádce dobrý základ pro ovlažení rtů.

A teď už k samotným úrazům způsobeným vysokou teplotou. Jako první nás asi napadne popálení nebo opaření. V domácnosti běžný úraz, ve světě motorů se s ním ale moc často nepotkáme. Může stát, že při autonehodě havarovaný automobil vzplane, ale není to něco, s čím bychom se potkávali denně. Zrádná může být manipulace s motorem hned po zastavení auta. Motor se za jízdy zahřívá, a pokud dojde k poruše, potřebujete zkontrolovat nebo dolít vodu či olej, je důležité počkat, než motor auta zchladne, abyste si nezpůsobili popáleninu. A když už se stane, a na kůži se objeví červené místo, někdy dokonce s puchýřem, snažíme se co nejrychleji postiženou oblast chladit, nejlépe pod tekoucí chladnou vodou, po dobu, která je postiženému příjemná. Nesmíme místo chladit ledovou vodou nebo příliš dlouho, mohlo by dojít k poškození tkání naopak teplotou nízkou. Puchýře se snažíme nepropichovat a neodstraňovat, slouží jako sterilní krytí rány, a když puchýř praskne, rána se stává otevřenou, a je potřeba překrýt ji náplastí nebo obvazem, aby se do ní nedostaly nečistoty.

Při cestování se mnohem častěji můžeme setkat s úpalem nebo úžehem. I to jsou stavy způsobené nadměrně vysokou teplotou, v tomto případě se ale jedná o změněný stav celého organismu, ne jen místní úraz. O úpalu mluvíme ve chvíli, kdy na organismus dlouhou dobu působí teplo, které způsobí přehřátí organismu, tedy například cestování v autě bez klimatizace, ve veřejné dopravě a podobně. Projevuje se nevolností až zvracením, bolestmi hlavy, zvýšenou tělesnou teplotou, únavou, malátností. Životu nebezpečný se tento stav stává ve chvíli, kdy tělesná teplota sahá až ke 40 °C nebo dochází ke křečím. V takovém případě je nutná rychlá lékařská pomoc. Pokud ale nedojde k tak závažnému rozvinutí stavu, obvykle stačí postiženého úpalem přesunout do chladnějších míst, poskytnout mu vlažné tekutiny popíjené po doušcích a čerstvý vzduch. Nemůžeme jej ale chladit úplně razantně, určitě tedy není vhodné například skákat do studené vody nebo vystavit se přímému proudu studené klimatizace. Vhodné je také vysvléknout postiženého z přebytečných vrstev oblečení. Podáváme mu vlažné nápoje ideálně s obsahem minerálů, rozhodně ne nápoje alkoholické, vhodné jsou minerální vody, slazený čaj nebo iontové nápoje.

Stav podobný úpalu – úžeh, je způsoben také nadměrně vysokou teplotou, je k němu ale potřeba přímé sluneční záření. Obvykle tedy vzniká při dlouhém pobytu na slunci, zvláště bez dostatečného pitného režimu a bez pokrývky hlavy. Příznaky jsou podobné, tedy bolesti hlavy, slabost, nevolnost až zvracení, a navíc se přidává spálená kůže. Postiženého tedy přemístíme do stínu, podáváme mu vlažné tekutiny po malých doušcích, a postaráme se o podrážděnou kůži. Jako první je vhodná vlažná sprcha, která poskytne rychlou, ale poměrně krátkodobou úlevu. Jako další ošetření můžeme použít různé přípravky po opalování nebo přímo na popálení od slunce.

Poranění vzniklé působením nízké teploty není v našich krajích úplně obvyklé, a jedná se o podchlazení a omrzliny.

Podchlazení je stav vzniklý při dlouhodobém působení nízké teploty na organismus. Taková situace může nastat při dlouhém pobytu v chladném prostředí, rizikový je tedy i pobyt v nedostatečně vytopeném autě, například při stání v koloně v zimě, pokud nemůžete mít z nějakého důvodu nastartovaný motor. O podchlazení mluvíme ve chvíli, kdy teplota těla klesne pod 35 °C. Prvními příznaky je třes těla, kdy je postižený ještě při vědomí. Dalším stupněm podchlazení je porucha vědomí, zároveň už ustává třesavka. Jako další, a tedy závažnější, stupeň podchlazení se udává stav bezvědomí, kdy postiženého už není možné probudit, ještě horší stav je, když u postiženého dojde i k zástavě dechu, který potom bez pomoci přejde ve smrt. Postiženému podchlazením je tedy potřeba neprodleně poskytnout první pomoc, aby nedošlo ke zhoršení stavu. Důležité je svléknout případný mokrý oděv a zabalit postiženého do suchého oblečení nebo pokrývek. S postiženým se snažíme co nejméně hýbat, a postupně zahříváme tělo. Je důležité nezahřívat postiženého skokově, ale postupně přikládat teplé obklady do podpaží, třísel a na břicho. Pokud je postižený při vědomí, můžete mu podávat teplé nápoje bez kofeinu a alkoholu, vhodný je oslazený čaj. Důležité je také doplnit energii už při prvotních známkách podchlazení, kdy je dobré dát postiženému čokoládu, sušené ovoce nebo nějaké jiné potraviny bohaté na cukr.

Omrzliny mohou, ale také nemusí, navazovat na podchlazení. Vznikají v chladném prostředí převážně na koncových částech těla jako jsou prsty rukou a nohou, uši nebo nos. Prvním příznakem a varovným signálem je ztráta citlivosti v postižené oblasti, kůže je bledá a chladná. Tento stav je vratný, po krátké době v teple se citlivost obnoví. Pokud ale postižená část zůstane i nadále v chladu, může dojít i k trvalému poškození, které může být nutné amputovat. V případě omrzlin totiž dochází k odumírání tkáně vlivem chladu a nedostatečného prokrvení. První pomoc tedy spočívá hlavně v tom, zahřát postižená místa. Postiženého bychom tedy měli co nejdříve přesunout do tepla, a stejně jako u podchlazení je důležité svléknout postiženému mokrý oděv. Postižené části těla se snažíme zahřát, vhodné je ponořit končetiny do vlažné vody o teplotě 37 – 40 °C, teplejší voda ale vhodná není, protože hrozí naopak opaření kůže. Je možné využít také tělesného tepla, to znamená vložit ruce například do podpaží postiženého, nebo obličejové části zahřívat dlaněmi. Protože zraněný v postižených místech nemá cit, není dobré zahřívat místa přímým teplem jako je oheň, fén nebo topení, protože hrozí riziko popálení. Také se nedoporučuje postiženou kůži třít, masírovat a propichovat puchýře. Výjimku tvoří případ, kdy víte, že postižený ještě bude muset být vystaven chladu, například při transportu, tehdy není vhodné postižená místa zahřívat a znovu ochlazovat.

Abych všechny obsáhlé informace shrnula, postup u jednotlivých zranění bude vypadat asi takhle.

Úpal

  • Odvést postiženého do chladnějšího místa

  • Podávat po doušcích vlažné tekutiny

  • Je možné chladit, nikdy ale ne nárazově celé tělo

Úžeh

  • Postiženého odvést do stínu, na chladnější místo

  • Podávat po doušcích vlažné tekutiny

  • Ošetřit popálenou kůži

Podchlazení

  • Svléknout mokré oblečení, nahradit ho suchým

  • Podávat po doušcích teplé oslazené tekutiny

  • Zahřívat postupně teplými obklady do podpaží, třísel, na břicho

  • Podávat potraviny k rychlému doplnění energie (čokoláda, sušené ovoce)

Omrzliny

  • Postiženého umístit do tepla

  • Svléknout mokrý oděv, nahradit suchým

  • Končetiny zahřívat vložením do teplé vody (37 – 40 °C) nebo vložením do podpaží, zahříváním dlaněmi

  • Postižená místa netřít, nemasírovat, nezahřívat přímým teplem (radiátor, oheň, fén)

Co použijeme z autolékárničky? V případě otevřených poranění (prasknutí puchýřů) použijeme náplast nebo sterilní obvaz k překrytí ran. U podchlazení také můžeme použít izotermickou folii, musíme ale dávat pozor, abychom ji nepoložili přímo na postiženou kůži, mohlo by dojít k většímu podráždění. Vždy budeme izotermickou fólií zakrývat postiženého přes tenkou vrstvu oblečení nebo textilie.

A jako vždy je nejdůležitější prevence – v mrazivých dnech mít v autě náhradní teplé oblečení nebo deku, drobnou zásobu trvanlivých potravin vhodných k doplnění energie, to může být čokoláda nebo sušené ovoce, a láhev s vodou. V letních dnech je hlavní dodržovat pitný režim, a tak stačí mít přichystaný dostatek pití, ideálně minerální vodu nebo iontový nápoj.

Další díly: