Ptala jsem se profesionálního hasiče jihomoravského kraje Davida Vašulky, jak fungují profi hasiči v případě autonehod.
Pane Vašulko, naše čtenáře by zcela jistě zajímalo, k jakým případům vyjíždíte? Mám samozřejmě na mysli havárky na našich silnicích.
Hasiči vyjíždí pouze k takovým případům, kdy je v ohrožení lidský život anebo životní prostředí. Pokud se jedná o havárii, kde jsou ve hře pouze blatníky a plechy a nic z nich nevytéká, potom k takovým případům hasiči nejezdí. U takových případů by byli hasiči zbyteční. Tam vyjíždí pouze policie.
Hasiči také vyjíždí k případům, kdy se jedná o ekologickou katastrofu. V případě, že se stane havárie, kde unikají nějaké chemikálie do přírody, tam určitě musíme vyjet. Pokud je to potřeba, uniklé chemické látky se přečerpávají do jiné cisterny. V případě úniku pohonných hmot se zasypává postižené místo „sorbentem," což je látka (písek s vysokou savostí), která pohlcuje uniklé tekutiny do přírody.
Jak to funguje při samotném výjezdu hasičů? Znamená to, že někdo zavolá a vy hned vyjíždíte?
To v žádném případě. Jako první vždy vyjíždí erzeta (RZA), což je rychlý zásahový automobil. Ten sebou veze menší zásobu vody, a to pro případ zdolání malého požáru. Hned za ním vyjíždí cisterna s větším množstvím vody, a to pro případ, kdyby havarované auto hořelo nějak víc. Malá zásoba vody v erzetě je určena k rychlému zásahu. Má s sebou také vyprošťovací nástroje.
Hned po příjezdu na místo události se zjišťuje nebezpečnost situace pro hasiče.
Nabouraná auta se hasí vodou?
Ano, pokud to není elektromobil, tak se hasí vodou. Elektromobil se vodou v žádném případě nehasí. To se nechá jednoduše vyhořet. Tenhle typ auta má články v baterce, které se nesmí hasit. Je tady velké riziko zásahu elektrickým proudem a usmrcení hasičů. Až není žár životu nebezpečný, přistaví se cisterna s vodou, do které se elektromobil ponoří. Až po nějaké době, kdy je jistota, že už u něho nemůže dojít k znovu vznícení, auto se vytahuje.
Největší nebezpečí ovšem hrozí u plynových aut. Pokud by takové auto začalo hořet, hrozí jeho výbuch, který hasiče dokáže pořádně ohrozit na životě. V tomto případě se musí zahájit co nejrychlejší hašení. I tahle auta se hasí vodou.
Kdy se tedy používají jiné hasící techniky, než voda?
Tohle je vždy podle vyhodnocení momentální situace, kterou vyhodnocuje pouze velitel zásahu. Příklad: kdyby byla například cisterna, která je na boku prasklá a vytékala by z ní nafta, benzín apod., tak v takovém případě by se už musela použít pěna, protože by to bylo efektivnější.
K jakým havárkám tedy vyjíždíte? Když je hlášená nějaká havárie jedete automaticky nebo až vás někdo přivolá?
Toto záleží na operačním důstojníkovi na tísňové lince, jak danou situaci vyhodnotí. Pokud jde o nehodu, kde jde o ohrožení života, tak tam se vyjíždí. Nebo taky v případě ohrožení přírody.
Takže v tomto případě se jedná o nějaké to vystříhání zaklíněného člověka z auta, ano?
Ano, přesně o tohle se může jednat. V takovém případě se jede automaticky. Tohle všechno je na operačním důstojníkovi, který je na tyto situace školený. Jeho povinností je zeptat se nahlašujících nehodu, o co se jedná a podle toho dopřesnit a celkově vyhodnotit danou situaci. Je to právě tento důstojník, který posílá zásahovku na místo havárie.
Musí profi hasiči procházet nějakým kurzem první pomoci?
Ano, každý hasič má základní kurz první pomoci. Potom jsou ještě odbornější kurzy hasičů, kteří jsou přímo určení k výjezdu právě k nehodám. Například dobrovolní hasiči mají jen obyčejné kurzy zdravotníků. Ti jsou pak vyškolení maličko jinak než ostatní hasiči. Ale každý hasič musí mít základní kurz první pomoci.
Co se týká vyprošťování aut, tam se pořád pořádají různé kurzy, protože doba jde rychle dopředu. Auto má třeba víc airbagů, nebo víc bezpečnostních prvků a my jako hasiči se musíme na to doškolovat. Je to pro případ, že když budeme stříhat třeba sloupek u auta a je v něm zabudovaný airbag, tak by nám to pod rukama mohlo vybouchnout a klidně i zranit.
Co se týká samotné havárie, tak se jako první vyhodnotí veškerá rizika. Poté následuje samotné vyprošťování, což znamená, že se auto zajistí proti převrácení, zajišťují se klíny, a různými vzpěrami a teprve potom se provádí vyproštění.
Opět je ale na veliteli zásahu, kudy se bude vyprošťovat. Když jdou otevřít dveře a je to jednoduché, tak se normálně vyprošťuje z boku nebo zezadu. Pokud je to složitější, tak se stříhá například střecha. To se dělá hydraulickými nůžkami, které to krásně rozstříhají. Klidně odděláme celou střechu auta, pokud není jiná možnost dostat se ke zraněnému.

Jaké máte zkušenosti při jízdě na silnicích? Stává se, že vás ostatní řidiči nepustí? Neudělají tu záchrannou uličku?
Většinou nás lidi pouští, ale stává se i to, že někdo nevěnuje správnou pozornost provozu. Třeba je zaposlouchaný do hudby a neslyší, co se děje kolem něj. Ale že by nás nepouštěli naschvál, to se mi ještě nestalo.
Jak řešíte takové situace, kdy vás teda někdo nevnímá a neuhne vám?
V takovém případě není bohužel jiná možnost než prostě počkat, až si nás všimne a uhne. V případě, že se dá objet, tak ho prostě objedeme. Ale jak jsem už řekl, lidi se snaží uhýbat a dát nám ten potřebný prostor na projetí.
A co odklízení stromů a jiných překážek na silnici?
Když se vyjíždí k nějaké takové události, jako je například spadlý strom na silnici, tak tam jako první vyjíždí prvovýjezdové vozidlo nebo technický automobil. Záleží, které auto je právě dostupné. První, co se musí udělat při příjezdu na místo je, že se auto zaparkuje před spadlý strom, a to vždy ve směru jízdy. Celkově je to dost nebezpečný počin, protože se jedná o zásah na pozemní komunikaci. Na sobě musíme mít za všech okolností reflexní vesty.
Nastupují takzvaní pilaři, kteří s motorovými pilami začnou odstraňovat spadlý strom. I na tohle je potřeba projít řádným školením. Závěrem akce je dočištění komunikace, zametání a podobně.
To se dělá za plného provozu? Ta silnice přece nemůže být průjezdná, když na ní leží spadlý strom. To se nedá ta silnice zablokovat?
Ono záleží na tom, jak moc je průjezdná. Někdy je plně průjezdná, někdy třeba jen na půl. Stávají se i takové případy, kdy do silnice trčí třeba jen kousek větve. Ta auta to objíždí. V takovém případě vždycky zastavíme pouze ten pruh, ve kterém se pohybujeme my, a řídí se doprava. To znamená, že jeden hasič stojí na jedné straně a druhý na druhé. Vysílačkou se dorozumívají, která strana zrovna jede, že to má zastavit nebo pustit.
Takže tímhle vlastně poskytujete bezpečnost zasahujících hasičů?
Ano, přesně tak.
Při jakých případech spolupracujete s dopravní policií?
To jenom v případě, že u havárie hrozí vznik požáru a tím pádem nějaké řízení provozu.
Jaké jsou služby hasičů?
Konkrétně já sloužím jednou za tři dny 24hodinové směny. Tohle se ale týká obyčejných hasičů. Velitelé mají ty směny jinak.
Jaké jsou podmínky pro přijetí k profi hasičům?
První podmínka je dobrá fyzička. Jedná se o test fyzické zdatnosti. Dřív bylo na výběr buď plavání nebo běhání. V současné době je pro adepty od 18 do 29 let (kdy bylo dřív běhání) povinné už jenom plavání, a to na 200 metrů. Pro zdolání tohoto úseku je nastavený časový limit 4 minut a 50 sekund. Pokud takhle nezaplavou, tak prostě neprošli. Potom mají na výběr buď shyby nebo kliky a pak je ještě další úsek, kde si můžou vybrat buď sed lehy nebo přednožování v leže.
A proč právě plavání?
Protože hasiči zjistili, když měli jen běžce, kteří to v pohodě uběhli, tak v případě záchrany tonoucího byli mnohokrát právě hasiči tou obětí, která tonula. Je potřeba, aby hasič uměl plavat, protože hasiči běžně vytahují lidi zabořené v ledu, nebo topící se.
Takže když se autu podaří sjet do vody, tak vy jako hasiči asistujete i u takových případů?
Tak v tomhle případě jede rovnou potápěč. Tohle hasiči nedělají.
Proč tohle neřeší hasiči?
Pokud je například auto spadené někde pod mostem, že ani nečouhá ven, tam hasič moc nepomůže. Velkou roli zde hraje špatná viditelnost pod vodou. Navíc na tohle není ani hasič školený, aby se ponořil pod vodu a zachraňoval.
Ještě k tomu přijetí. Kromě fyzických testů musí hasič projít psychickými testy a zdravotnickým vyšetřením.
Když to shrnu suma sumárum, tak je potřeba, aby byl hasič po všech stránkách zdravotně a fyzicky způsobilý, je to tak?
Ano, přesně tak.
Stalo se vám někdy, že by třeba někdo přišel a poděkoval za záchranu?
Bohužel, takovou zkušenost nemám. Lidi tohle berou zřejmě jako samozřejmost.
Máte pro naše čtenáře na závěr nějakou historku?
Jednou jsme vyjížděli ke spadlému stromu, který byl tak suchý, že jsme ho ve dvou chytli a odnesli za krajnici, kde jsme ho rozřezali.
Takže úplně zbytečný výjezd?
Ano, naprosto zbytečný výjezd.
A jak se řeší situace, když někdo třeba zpanikaří a jedná se potom o naprosto zbytečný výjezd? Řeší se to nějak?
Prakticky ani ne, protože ten ohlašující mohl situaci pouze špatně vyhodnotit. Pokud je ale situace typu, že někdo nahlásí něco, že se někde děje a ono se nikde nic neděje, tak to se potom bere jako trestný čin.
A ověřují se takové telefonáty? Mám na mysli, jestli se volá zpět na číslo a ověřuje se totožnost volajícího, přesně jako se to řeší na záchrance? Aby nebyl zbytečný výjezd. U hasičů se to taky nějak ověřuje?
Ano, ověřuje se zpětně všechno. Zase ale záleží na tom operátorovi, který hovor přijímá. Ten má za úkol, jak jsem již sdělil, nastalou situaci vyhodnotit. Ono se totiž docela často stává, že se do zbytečných výjezdů započítávají i takové výjezdy, kdy nám elektronické hlásiče požáru vyhlásí poplach a po přijetí na místo zjistíme, že se jednalo pouze o elektronický zkrat. Prostě chyba techniky.
Ať se vrátíme k úkolům hasičů při nehodě. Co ještě mají na starost hasiči?
Například se jedná o zabezpečení hladkého přistání vrtulníku.
To jako znamená, že vyhledáváte místo pro bezpečné přistání?
Ano, přesně tak. Většinou si to ten pilot dokáže vybrat sám, když je ale nějaký složitější terén, tak hasiči převezou posádku vrtulníku blíž k místu havárie, a to samé i nazpět. Většinou to ale pilot posadí přímo na holou zem, takže naším úkolem je zabezpečit, aby tam nebylo nic, co by mohlo pod náporem vrtulí vzlétnout a zranit kohokoliv ze zasahujících záchranářů.